Úvod do historie:
Oficiální historie se začala psát roku 1885 kdy bylo plemeno zahrnuto pod Americký chovatelský klub (AKC) a kde také 1886 vznikl primární klub Collie Club
of America (CCA). Přesný původ kolie jako takové je opředen tajemstvím, avšak Americké kolie navazují na Viktoriánský typ chovaný na severu Británie.
Okolo let 1860 navštívila královna Viktorie Skotskou vysočinu a kolie si zamilovala. Od tohoto momentu se staly velmi módními a během koloniální éry se
rozšířily do různých konců světa. Součastný rodinný strom kolií končí dvěma základními typy: Evropský výstavní a Americký výstavní. Oba dva navazují právě
na tzv.Viktoriánské kolie, které se během minulých 100 let vyvíjely na Americkém kontinentě jiným směrem něž na Evropském, což vedlo k rozdělení na dva
různé typy. Roku 1879 byla oficiálně importována první dlouhosrstá kolie Mr. Allenem S. Apgarem z Britských ostrovů do Ameriky. Po působivých vítězstvích
Apgarových importních psů na výstavě v New Yorku, podlehlo vášni pro kolie mnoho dalších chovatelů, jež následovali jeho vzoru. Plemeno bylo v této fázi
ještě ve svém vývoji a díky vzrůstající se poptávce, byly přiváženy do Spojených Států, čím dál tím kvalitnější linie. V důsledku bohatého dovozu, zaznamenalo
plemeno v letech 1900 - 1920 rychlý pokrok, což připravilo půdu pro zlatý věk kolií a vznik velkých Amerických chovatelských stanic v letech 1920 - 1930.
Jména jako Alstead, Arken, Arrowhill, Cainbrooke, Saint Adrian, Sunnybank, Poplar, Tazewell, Tokalon, Hertzville, Lodestone, Noranda, Sterling, Bellhaven
a Honeybrook dominovala na americké psí scéně do 50 -60 let. Během této doby se plemeno zformovalo, získalo svou tvář a stalo se velmi populárním,
proniklo do kultury, literatury, módy, filmu i Bílého domu.
KOLIE JAKO IKONA:
Albert Payson Terhune - Sunnybank Collies (1872 -1942) byl významným americkým spisovatelem i chovatelem kolií, některé ze svých psů tak zvěčnil i v
knihách, mezi nejznámější díla patří: Lad, A Dog, Further Adventures of Lad, Wolf, Gray Dawn a mnoho dalších. Eric Oswald Mowbray Knight (1897 - 1943)
byl Anglicko americký spisovatel jež taktéž podlehl kouzlu kolií a roku 1940 stvořil nesmrtelný příběh Lassie se vrací. Lassie a její další dobrodružství byla
několikrát zfilmována, mezi nejznámější celovečerní filmy patří: Lassie Come Home (1943), Son of Lassie (1945), Courage of Lassie (1946), Hills of Home
(1948), The Sun Comes Up (1949), Challenge to Lassie (1949), The Painted Hills (1951), Lassie's Great Adventure (1963), The Magic of Lassie (1978),
Lassie (1994), Lassie (2005). Pozadu nezůstala ani televizní tvorba: Lassie (1954-1973), Lassie: A New Beginning (1978), The New Lassie (1989-1991),
Lassie (1997-1999), Lassie's Pet Vet (2007). Lassie se dočkala i animovaného zpracování a její příběh si i nadále žije svým životem. Díky své vznešenosti se
kolie dostaly i na přední stránky módních magazínů po boku celebrit a slavných dam.
BÍLÉ KOLIE V BÍLÉM DOMĚ:
Bílé kolie se také několikrát staly obyvateli Bílého domu. Společníkem prezidenta Lyndona Johnsona byl Blanco a Calvina Coolidge doprovázeli Prudence
Prim a jedna z nejslavnějších bílých kolií, pes Rob Roy jehož socha stále zdobí Bílý dům. Přesný původ bílé barvy u kolií je zahalen tajemstvím, ale různé
prameny tvrdí, že mělo být jedno z původních u tohoto plemene a dnešní bílé kolie, jsou jistou formou návratu. Známá historie bílých kolií se začala psát roku
1881 v Anglii, od narození fenky bílé barvy se sobolími znaky jménem Lily. V jejím dochovaném tří generačním rodokmenu, jsou však psi pouze plného
zbarvení, jež si zřejmě po generace přenášeli bílý faktor. Lily je prababičkou Ch. Metchley Wonder, jehož jméno nacházíme téměř v každém rodokmenu kolií v
USA. Někteří američtí chovatelé byli okouzleni bílými koliemi a začali se na toto zbarvení specializovat. Genetika barev nebyla v tu dobu ještě známa a docílit
bílých potomků bylo zdlouhavé. Chovatelé se údajně uchýlili pro docílení čistě bílého zbarvení šlechtěním s barzoji a samojedy. Později se snažili tento vliv
minimalizovat a začali se uznávat kolie s bílým tělem a barevnou hlavou, či strakáči. Kolem roku 1900 se bílé kolie považovaly za všestranné pracovní psy.
Používaly se nejen na pasení ovcí, ale i sobů a někdy je zapřahali i za sáně. Dnešní američtí a kanadští chovatelé je již plně začlenily do svých chovů a podporují
hlavně instinkty k pasení. V minulém století se bohužel bílé kolie mylně zaměňovaly za zbarvení dvojí merle, které může trpět zdravotními problémy. Toto ovšem
pro bílé kolie neplatí. Zdravotně jsou plně srovnatelné s ostatními zbarveními.
Po roce 1950 se scéna dramaticky změnila, začalo vznikat mnoho menších chovatelských stanic s užším zaměřením.
Éra velkých a slavných chovatelských stanic byla minulostí, skončil zlatý věk za kterého se zrodila dnešní tvář Amerických kolií.
Temperament:
Vysoce inteligentní, řadí se k nejinteligentnějším plemenům vůbec. Jsou houževnatí a velmi intuitivní, musí se s nimi zacházet s respektem, když se ale naváže
vztah, jsou velmi oddaní až fixovaní. Vyznačují se vysokou empatií a pozorností, dokážou se plně vcítit do svého pána, což prohlubuje vzájemný vztah a mimo
jiné, je to obrovskou výhodou při výcviku. Venku jsou to aktivní, vytrvalí, živí psi, nadšení pro každé dobrodružství, sport či aktivitu se svým pánem. Doma jsou
klidnými, mazlivými společníky, o kterých ani nevíte. Oplývají energií, ale nemají tendence ničit věci v bytě, také se velice rychle naučí hygieně, jsou velmi
čistotní! Poslušní a ochotní, mají velkou touhu vyhovět svému pánovi a splnit každé jeho přání. Psychicky vyrovnaní, netrpí melancholií. Jsou dobře cvičitelní,
velmi zvědaví, vyloženě se rádi učí, dychtí po všem co se kolem nich děje, ale někdy mohou být trochu tvrdohlaví. Odvážní, hrdí a stateční, k cizím rezervovaní,
ke svému pánovi maximálně spolehliví. Jako hlídací psi jsou razantní, plně srovnatelní s německým či belgickým ovčákem. Někdy bývají vychytralí až nečekaně
vynalézaví. Mají laskavou milující povahu s velkou touhu chránit svého pána, rodinu včetně dětí či ostatních zvířecích rodinných příslušníků. Jsou však vázaní
pouze na jednoho pána. Snadno vychází s ostatními zvířaty, ale lepší je, když jsou k tomu vedeni již od štěněte. V domácnosti s jinými zvířaty či psy silně
dodržují hierarchii smečky a po nastolení své pozice jsou plně nekonfliktní. O členy smečky velmi rádi náruživě pečují. Tito vznešení psi potřebují, až vyžadují
kontakt s člověkem, ať už se jedná o mazlení, hru, práci či jen vaši přítomnost. Snad největším trestem pro toto plemeno je změna majitele, která se většinou
podepíše i na jejich povaze. Nesnáší tvrdé zacházení, dril, psychický nátlak, zklamání a fyzické či psychické tresty. Dlouhodobým pobytem o samotě doslova
trpí a můžou se stát nedůvěřivými, bázlivými nebo agresivními. Tyto kolie jsou lásky plná stvoření, která se vám odevzdají celým tělem i duší a proto je také
nutné si rozmyslet, zda jsou skutečně vhodným pejskem pro vás, protože při špatném zacházení hodně duševně strádají.
Míry:
Dle AKC se řadí k velkým plemenům. Americké kolie jsou vyšší než Evropské!
Kohoutková výška psa je 24-26 palců (60-67 cm)
Kohoutková výška feny je 22-24 palců (55-61 cm)
Exteriér:
Am. Kolie je velký, silný a mrštný pes hrdého vyváženého postoje a čistých linií. Má mohutnější dlouhou hlavu ve tvaru válečku, minimální stop, mandlové oči,
výraz úsměvu, dlouhý, urostlý klenutý krk. Úzký, hluboký hrudník, tělo je pevné, tvrdé a svalnaté, o trochu delší než vyšší, nohy jsou dlouhé dobře osvalené.
Středně dlouhý ocas, kost dosahuje až k hleznu nebo níže. Postava je vysoká a atletická, s elegancí a ladností, proslulé pro toto plemeno. Pohyb je velmi rychlý,
lehký a volný.
Srst:
DĚLÍ SE NA DVĚ VARIANTY: DLOUHOSRSTOU A KRÁTKOSRSTOU. OBĚ VŠAK PATŘÍ POD JEDNO PLEMENO A BĚŽNĚ SE KŘÍŽÍ. Ve
vrhu pak najdete jak dlouhosrsté jedince, tak krátkosrsté, nikdy ne polovičaté!! Mezi dlouhosrstou a krátkosrstou variantou není žádný jiný rozdíl, ať už se
jedná o charakter, temperament nebo cokoli jiného, rozdíl je pouze v délce srsti.
Americké kolie mají 4 základní zbarvení: trikolor, sobolí, merle a bílé se znaky. Standardních barev je ovšem celkem 10 a 4 standardní značení.
DLOUHOSRSTÁ VARIANTA: Kvalita či struktura srsti se dělí dle typu.
"Parader kolie" mají přiléhavou, dlouhou, splývavou srst, která krásně obkresluje siluetu těla psa. Bývá většinou jen s malou či s téměř žádnou podsadou. Tento
vzhled je typický pro klasické Americké linie a Lassie jak ji známe například z filmové produkce. Jedná se o výstavní typ srsti.
"Brandwyne kolie" mají esteticky objemnější srst, ale jedná se pouze o optický jev, srst je hodně nadýchaná. Bývá většinou jen s malou podsadou. Jedná se o
výstavní typ srsti.
"Farmářské kolie" srst je kratší, obdobná jako u australských ovčáků či border kolií.
KRÁTKOSRSTÁ VARIANTA:
Am. krátkosrsté kolie jsou skutečně krátkosrsté, nikoli hladkosrsté jak tomu je například u Evropské krátkosrsté kolie. Struktura a délka srsti
krátkosrstých američanů se podobá pro představu spíše Belgickému ovčáku malinois. Jedná se o výstavní typ srsti.
Srst není náročná na údržbu, většinou bez nebo s malou podsadou, ovšem v daleko menší míře než je tomu u Evropských kolií. Srst musí podtrhovat siluetu psa!
Je obdařena výbornou samočistící schopností, nemá tendence se zacuchávat, stačí jednou, dvakrát týdně pročesat. Štěňátka a mladé psy je potřeba pročesávat
častěji. Přibližně ve třech měsících začínají měnit srst z mladického chmýří na dospělou. Srst bude plně vyměněna až po druhém roce věku psa, během této
změny se většinou zbarví do konečné podoby. Dark sable zbarvení se vyvíjí až do 5 let, postupně tmavne. Konečnou délku a objem srsti získá pes do tří - čtyř
let. Pro údržbu, hygienu a také zdravý vývoj pejska je potřeba občas sáhnout i pro nůžky. Stříhání chloupků mezi polštářky paciček je důležité už u mladých
kolií. Stříhání se také doporučuje z hygienických důvodů v intimních partiích. Koupání není nutné příliš často, ale není žádný problém pravidelně koupat s
použitím spíše přírodních šamponů. Závisí na okolnostech, ovšem z vlastní zkušenosti doporučuji koupat dospělého psa jednou za tři měsíce. Jakmile se srst
začne trochu vlnit, pes potřebuje vykoupat. U štěňat je li to nutné 1 až 2x měsíčně. Před tím než psa namočíme je dobré ho pečlivě vyčesat, voda pak snáze
pronikne srstí.
Péče:
Am. Kolie se dožívají v průměru 14 - 16 let a dospívají ve 4 letech. Délka a kvalita života závisí na mnoha faktorech, na genetických dispozicích, stravě, péči,
kde žijí, zda měli pracovní život a tak podobně. Každopádně svou dobrou péčí můžete život svého pejska o hodně prodloužit. Toto plemeno nepatří mezi
náročné na péči. Je třeba dbát o hygienu, o kůži a srst viz předešlý odstavec, o uši, chrup, drápky a anální žlázky. Drápky si většinou pejsek stačí obrušovat na
potřebnou délku sám při procházkách či na zahradě, pokud tomu tak není, je nutné je zasříhavat speciálními kleštičkami. Vždy střiháváme jen špičky drápků,
tedy tu část, kam nezasahují nervy a žilky. O ušní hygienu se staráte obdobně jako o tu svou. Pokud je pes správně krmen stačí pravidelně dávat dentální kosti a
zuby bude mít čisté a zdravé. Důležitou složkou péče je kvalitní každoroční očkování na veterinární klinice, odčervení jednou za 3 měsíce, či jednou za půl roku
a pravidelné ošetření proti blechám a prevence před klíšťaty.
Krmení:
Zdravý a krásný pes je především výsledkem jeho správné výživy. Můžete tak docílit vynikajícího vzrůstu a předejít různým zdravotním problémům, či
hormonální nerovnováze, jež je v mnoha případech způsobena právě nevhodnou stravou. Zdravá dospělá fena by měla vážit 28 - 33 kg, zdravý dospělý pes by
měl vážit 30 - 40 kg, vzhledem k výšce. Nemají tendence k tloustnutí, nebývají posedlí jídlem jako některá jiná plemena, občas spíše naopak, mohou být
vybíraví. Je vhodné krmit psi každý den jednou až dvakrát denně ve stejnou dobu. Potřebují výživu odpovídající velikosti a případnému sportovnímu zatížení.
Primární strava by se měla skládat z kvalitních psích granulí, do kterých můžete přidat maso nebo masovou konzervu pro psy. Granule lze také ochutit vývarem.
Z vlastní zkušenosti a taktéž na doporučení z Collie Club of America mohu odkázat na osvědčené krmivo vyhovující nárokům a potřebám tohoto plemene:
Eucanuba Performance a Eucanuba Large Breed Lamb & Rice. Ne každý pes má stejný metabolismus, tudíž musíte vypozorovat, který typ krmiva bude
vašemu pejskovi vyhovovat. Potrava by měla mít pokojovou teplotu, nikdy nekrmte psa znečištěnou nebo starou potravinou. Po jídle dopřejte pejskovi
odpočinek až 2 hodiny, aby nedošlo k nevolnosti nebo přetočení žaludku. Mějte prosím na mysli, že pes je masožravá šelma, není všežravec jako lidé, či různá
hospodářská zvířata, lidská jídla mu škodí! Po celý den by pes měl mít vždy k dispozici misku s čerstvou vodou!!!
POZOR NA POTRAVINY, KTERÉ JSOU PRO PSY TOXICKÉ :
Mnoho lidských potravin se může zdát vašemu pejskovi velmi lákavých, ovšem trávicí ústrojí psů je jiné než naše a potraviny, které jsou pro lidi běžné, mohou
psům velice ublížit. Jejich trávicí trakt je není schopný zpracovat, mohou se usazovat v organizmu a být příčinou různých onemocnění, nebo vést k prudké otravě,
či smrti. Tyto potraviny jsou toxické pro všechna plemena psů!!!
VYVARUJTE SE: Citrusy, hroznové víno, rozinky, alkohol, avokádo, brambory, brokolice, broskve, cibule, cukr, čaje, česnek, čokoláda, houby, jedlá
soda, kafe, kaštany, kvasnice, meduňky, muškátový ořech, ořechy, semínka, rebarbora, sůl, třešně, zelená rajčata, vaječné skořápky, drůbeží kosti, nasekané
kosti.
ZDRAVÍ:
Jsou známí svou výbornou zdravotní kondicí a vitalitou! Díky dlouhé tradici, genetického i klinického testování a centrální databázi, která vytvořila úžasnou
síť nejlepších světových laboratoří, výzkumných ústavů, databank, registrů i chovatelů, jež dohromady spolupracují se povedla většina vážných onemocnění v
tomto plemeni vymítit. Proto se také Americké kolie dožívají vyššího věku a řadí se mezi jedny z nejzdravějších plemen. Ovšem i v tomto případě je důležité
zodpovědné křížení a testování jak genetických tak i klinických chorob a důsledná prevence.
Každý majitel kolie by se měl znát pojem MDR1 a vyvarovat lékům a chemickým látkám jež mohou být pro kolie nebezpečné!!!! Více o MDR1
naleznete zde. MDR1 je název genu kódujícího tzv. P-glykoprotein. Tento gen kóduje bílkovinu (ABC transportér) jménem P-glykoprotein, který
zajišťuje transport léčiva z mozkomíšní tekutiny a tedy z mozku do krve. Mutace ale blokuje tvorbu P-glykoproteinu a podané léčivo se tedy v
mozku hromadí a může způsobit závažné komplikace v podobě křečí, případně i selhání dýchání a může přivodit smrt.Bohužel je tento pojem stále
málo známí i veterinářům, proto doporučuji při zdravotních prohlídkách, zákrocích atd. mít vždy při ruce seznam zakázaných léků.
Pes či fena?
U Amerických kolií není tak velký rozdíl mezi pohlavími jak tomu bývá u jiných plemen. Vůdcem smečky je vždy fena, jež si chrání své postavení. Fenky jsou
dominantnější, tvrdohlavější, nezávislejší a svéráznější. Psi jsou naopak podřízenější, lépe cvičitelní, ovladatelnější a snáz se s nimi pracuje. Drží se více svého
pána. Z exteriérového hlediska, je největší rozdíl ve velikosti, feny jsou menší a mívají kratší srst. Psi jsou větší, mohutnější, většinou s užším, hlubším hrudníkem
a delší bohatší srstí. Díky hormonálním změnám při březosti, či hárání (jednou za 6 nebo 12 měsíců), fena v tuto dobu přesrsťuje a klopené uši mohou mít
tendence se postavit (doporučuje se uši zatěžovat). Psi přesrsťují méně a uši lépe zůstávají klopené.
POZOR NA NEKALÉ PRAKTIKY V ČR. I EU:
(Falešné bílé a falešná Amerika)
FALEŠNÁ AMERIKA - ZÁMĚNA PŮVODU
Jelikož se jedná o nákladnější plemeno, někteří vynalézaví chovatelé si najdou cestu jak ušetřit a zmást zájemce. Kříží evropské krátkosrsté s evropskými
dlouhosrstými a vydávají štěňata za "Americký typ" ovšem, jedná se o podvod! Často taktéž kombinují 2 merle psy aby vytvořili zdání bílého zbarvení. Prvním
varovným signálem je většinou nízká cena štěněte či psa a nepřítomnost DNA profilu, jak u štěněte tak jeho předků. Profil musí být vždy ověřitelný u
mezinárodních dna registrů, klubů a laboratoře. Tito chovatelé vesměs také chovají více různých ras psů najednou. Psi většinou nežijí jako součást rodiny, ale v
kenelech, klecích, kotcích, stodolách ... . Obezřetnost je na místě jak v krátkosrsté tak dlouhosrsté variantě. Bohužel se tyto falešné chovy vyskytují i s PP a
můžete se s těmito nekalými praktikami setkat i v ČR !!!
FALEŠNÉ BÍLÉ - DOUBLE MERLE (DEFEKTNÍ BÍLÉ)
Bílé zbarvení se znaky se považuje za jedno z nejluxusnějších u kolií, bohužel se čím dál častěji setkáváme s double merle koliemi evropských linií, které jsou
falešně vydávány za bílé americké. Rozdíl je, ale markantní a mnohdy osudový, nejen, že se jedná o téměř jiné plemeno a koupíte si vlastně úplně jiného psa než
je Vám nabízen, ale také jde o jiný genetický základ, jež se může odrazit právě na zdraví!!! Double merle je defekt jež může být neslučitelný se životem, nebo je
mnohdy doprovázen zdravotními problémy a mutacemi. Double merle psi mohou nést mnoho jak viditelných tak i skrytých vrozených vad, které se mohou vléct
v rodu po generace, od citlivé kůže, přes hluchotu až po srůsty a deformace vnitřních orgánů či kostí. Jedná se totiž o albíny. Toto zbarvení je způsobeno
zdvojením dominantního ředícího genu (M) od obou rodičů (M/M) = Dvojí merle. Poznávacím znamením je z větší části bílá hlava, oči jsou většinou světle
modré, kůže včetně linek okolo očí, rtů, čenichu a pacek je bez pigmentace, kromě míst s merle skvrnami. Tyto kolie mohou být i kompletně bílé, ale většinou
mají merle skvrny. Ve skutečnosti nedědí bílou a mohou mít jen merle potomky, protože DOUBLE MERLE JE MERLE ZBARVENÍ A NE BÍLÉ! Ve
stejném vrhu se mohou vyskytnout i cryptic a maltézká modrá, což je znakem, že došlo ke kombinaci dvou merle psů (zdravotně defektní kombinaci) !!! DNA
test na zbarvení a ověřením rodičů DNA profilem, odhalí zda nedošlo k záměně původu, rodičů, či zbarvení.
PRAVÉ BÍLÉ KOLIE
jsou zdravé, jejich barva je přirozeným bílý zbarvením se sytou pigmentací kůže, jež je tvořeno recesivním genem (w). Bílé kolie mají vždy, celobarevnou hlavu
v barvách Sable, Tricolor, Blue Merle nebo Sable merle, může se vyskytnout jen lysinka, nikdy nemají hlavu z větší části bílou!!! Kolem očí, na rtech a
čumáku je tmavá pigmentace to znamená, že kolem očí jsou černé linky, rty jsou tmavě hnědé, či černé, čenich je celý černý. Tyto kolie jsou bílého zbarvení
tudíž i dědí bílou a mohou mít potomky všech ostatních barev.
Ustájení:
Americké kolie jsou plemenem, které je vhodné do domku se zahradou i do bytu, kde budou mít volný pohyb a stálý, úzký kontakt s majitelem a rodinou.
Rozhodně se nehodí do kotce, boudy, klece, na zahradu ... kde by byli izolovaní nebo měli omezený pohyb, tam by vyloženě trpěli! Stali by se nedůvěřivými,
bázlivými nebo agresivními, či apatickými, zakřiklími bez elánu do života. Nikdy nechovejte kolie v kleci či kotci!!!! Jsou spokojení hlavně, když jsou se
svým majitelem, který jim projevuje náklonnost a lásku. Vyžadují být se svým pánem pokud možno pořád, proto je důležité, aby pejsek žil s lidmi uvnitř v
domku či v bytě, kde bude mít se svým pánem a rodinou stálý kontakt. Tím se vytvoří i jedinečný vztah, který by majiteli jinak unikl, Am. kolie fungují velmi
empaticky a dokáží se dokonale napojit na svého majitele. Pokud se rozhodnete pořídit si tohoto pejska do bytu mějte prosím na mysli, že je to velké, aktivní
plemeno a musíte mu zajistit dostatečný pohyb, který rozhodně potřebuje!! V tomto případě jsou pro zdraví kolie nezbytné dlouhé procházky či různé sportovní
aktivity. Doma by měli mít vyhrazené své soukromé místo s pelíškem na odpočinek, hračkami a vždy plnou misku s čerstvou vodou.
Výcvik:
Mají zaslouženě pověst dobře cvičitelného psa. Pro Americké kolie je důležitější socializace než samotný výcvik, je potřebné, aby se v mládí seznámili s mnoha
novými věcmi situacemi a naučili se správně rozpoznávat co je pro ně riziko a co ne. Co jim ukážete vy jako vůdce smečky, či jejich rodiče bude stěžejní. Učí se
způsobem pozorování, sledují co se kolem děje, jak se chová jejich pán, co dělají ostatní, pak to zopakují. Dril na ně neplatí, pokud půjdete touto cestou psa
odradíte a bude velmi složité ho přimět, aby vás v budoucnu kdy respektoval, či měl k vám úctu, v tomto případě vás nebude nikdy poslouchat!!! Při výcviku se
ujistěte, že máte plnou pozornost a daný povel logicky vysvětlete nebo ukažte, pak stačí jen párkrát zopakovat a budete velice rychle slavit cvičitelské úspěchy,
o kterých se vám ani nesnilo. Vhodné pamlsky jako odměna a výcvik hrou jsou taktéž velmi efektivní.
Pracovní využití:
PASENÍ, HONÁCTVÍ: Byli šlechtěni pro zvýraznění schopnosti shromáždit, ovládat stáda domácích zvířat, pečovat o ně a v případě nutnosti je ochránit,
před vlky, a jinými šelmami. Tyto schopnosti si i nadále uchovávají, mají silné instinkty, jsou velmi intuitivní, rychlí, pohotoví a samostatně uvažující. Řadí se
oficiálně k pracovním pasteveckým plemenům.
HLÍDACÍ PSI: Díky silné fixaci na svého pána, si ho patřičně střeží a náruživě brání za jakékoli situace. To samé platí i pro členy rodiny. Na rozdíl od
Evropských kolií, Americké zasáhnou v ohrožení obdobně razantně jako obvykle používaná hlídací plemena, s čímž je nutno počítat.
ASISTENČNÍ, VODÍCÍ, TERAPEUTIČTÍ PSI: Velmi silná empatie, vnímavost, pozornost, ohleduplnost, starostlivost a touha vyhovět či potěšit,
společně s vysokou inteligencí a schopností samostatně si poradit v krizových situacích jsou vlastnosti, které dělají toto plemeno ideálními asistenční psi.
NOSEWORK, ZÁCHRANAŘINA: V zahraničí jsou velmi využívaným plemenem v těchto oborech. Jsou obdařeni výborným čichem, vysokou
inteligencí, zvídavostí, všímají si maličkostí, jsou odhodlaní, odvážní, velmi logicky a samostatně myslí, pohotově si poradí a jsou atleticky zdatní. To vše z nich
dělá skvělé adepty na tyto práce.
Sport a zájmové aktivity:
Jelikož se jedná o aktivní, atleticky založené plemeno, je celá řada možností, jak se můžete společně s Americkou kolií bavit různými sportovními aktivitami,
jedny z nejvhodnějších pro toto plemeno jsou: agility, canicross, coursing, dogfrisbee, dogtrekking, obedience ... .